čeleď Lacertidae
rod Lacerta
Menší, ale silná ještěrka dorůstající obvykle okolo 20 cm délky. Samečkové mají oproti samičkám mohutnější hlavu a výrazně se odlišují i zbarvením: základní barva je nápadně zelená s černými a černě lemovanými bílými skvrnkami, středem hřbetu se táhne široký tmavohnědý pruh, taktéž s bílými a černými skvrnkami, lemovaný dvěma světlejšími proužky. Někteří jedinci, a to jak samci tak samice, mohou mít hřbet jednobarevně červenohnědý bez skvrn.
Samice jsou celé hnědé s černě lemovanými světlými skvrnkami na bozích i hřbetě, mláďata jsou taktéž hnědá a nenápadně světle skvrnitá.
Od ještěrky živorodé, kterou je možno zaměnit se samicemi ještěrky obecné, se odlišuje rovnoměrně se zužujícím ocasem a především výskytem na jiných lokalitách, od další naší ještěrky, ještěrky zední lze celý rod Lacerta rozeznat podle límce, který je u ještěrky obecné zubatý, zatímco u ještěrky zední rovný.
Lacerta agilis obývá široký areál od Francie až po Mongolsko a jihu Anglie a Švédska až po Alpy a sever Řecka.
Ještěrky obecné u nás najdeme téměř na všech slunných lokalitách s dostatkem úkrytů. Vyskytuje se na travnatých svazích s ojedinělými křovisky, v okolí potoků a řek, na vinicích, zídkách a okrajích cest, ale i v zahradách a na příhodných místech i ve městech.
Po přezimování opouštějí úkryty nejdříve mláďata. K páření dochází v květnu a už předtím je možné na vhodných místech pozorovat společně se slunící páry. V květnu až červnu zahrabává samice asi deset vajíček a mláďata se líhnou asi po dvou měsících.