Pandinus imperator

(autor: Moraaq)

Koupil jsem si samce tohoto štíra. Jak jsem zjistil od prodejce, byl k nám dovezen až z Maroka. Kvůli odchytu nešlo přijít na to, jak je kus starý. Podle velikosti jsem usoudil, že je dospělý. Měřil 15,2 cm bez klepítek. Prodejce ho chytil za bodec na konci ocasních článků. Přemístil ho do krabičky na převoz. Když jsem přijel domů, rozhodl jsem se ho umístit do 160litrového akvária. Na dně byla asi 5cm vysoká vrstva rašeliny. Uprostřed byl suchý kořen a několik kusů břidlice, do rašeliny jsem zahrabal kusy roztlučeného kokosového ořechu. Vypustil jsem jej dovnitř. Akvárium bylo dost vysoké ( 70cm ) a tak jsem se rozhodl ho nepřikrývat. Štír hned začal prozkoumávat nový domov. Často jsem ho pozoroval. Večer, když jsem zhasl, vždycky vyrazil na obhlídku svého teritoria. V každém rohu se postavil tak, že ocas dal pod sebe, opřel se o něj, zvedl se a snažil se dostat ven.

Jako potravu jsem mu dával cvrčky. S těmi neměl problém. Vyzkoušel jsem také potemníka brazilského(Zophobas morio). Když tyto červy žral, nikdy je nebodl svým trnem. To samé bylo i s cvrčky. Vždy je chytil a rovnou je začal požírat. Kamarád mi donesl nymfy švábů Blaberus craniifer (3-4cm velké). V akváriu probíhaly boje. Štír vždy chytil švába do pedipalp a snažil se ho bodnout. To ale není moc jednoduché. Švábi jsou totiž kryti silným štítem. Ze zkušeností z jejich preparace vím, že je problém je probodnout špendlíkem. Nezjistil jsem jestli je štír přes štít bodnul, ale většinou jsem našel zbytky těl, jako nohy, kousky štítů aj. Znamená to, že je sežral.

Jednou mi kamarád donesl dospělého švába. Byl to blaberus giganteus, samec, ale měl jedenkrát větší hrudní štít než normální dospělec. Tělo měl pomalu 7cm dlouhé, což je dost, měl zdeformovaná křídla z posledního svlékání. Hlavu měl taky asi jedenkrát větší než klasický jedinec. Asi vznikl nějakou mutací v chovu. Okusoval ostatní šváby, a proto se ho chtěl majitel zbavit a zkrmit ho. Vhodil jsem ho ke štírovi, ten ho chvíli sledoval, pak zaútočil. Chytil ho a začal do něj bodat, ale šváb se nenechal, vysmekl se mu a utekl. Štír ho ještě dlouho hledal a několikrát ho chytil, ale nepovedlo se mu ho zabít. Po nějakém čase si na sebe zvykli a štír už ho nelovil. Švába jsem odstranil, aby štírovi neublížil (při svlékání).

Štíra jsem měl v pokoji, ale přes zimu zde bylo chladno a tak jsem přes noc přihříval červenou žárovkou. Na jaro jsem se rozhodl, že ho přemístím do malého akvária kvůli nedostatku místa v pokoji. Udělal jsem si víko z pletiva, na dno jsem dal asi 3cm vysokou vrstvu rašeliny smíchanou s pískem. Do směsi sem zapustil 2 větší rostliny Scindapsus, které zaplnily krásně celé akvárium. Na dno jsem položil břidlici, misku s vodou a pod kořeny jsem mu zahrabal kus kokosu který pak vypadal jako nora. Po vypuštění hned obsadil kokos. V tomto teráriu se mu velice dařilo, rostliny udržovaly vynikající vlhkost a nemusel jsem tak často rosit. Štír bez problémů přijímal potravu. Po nějakém čase jsem zjistil, že je zelený. Nevím jak se to mohlo stát. Prostě byl místo tmavě hnědé nebo černé tmavě zelený.

Štír žil něco málo přes 2 roky, pak uhynul. Tento velký neagresivní štír se hodí pro začátečníky. Díky své velikosti nepotřebuje silný jed. Měli bychom si ale uvědomit, že štíři jsou všichni jedovatí. Někteří více, jiní méně a proto dávat pozor! Pro člověka nemocného, slabého, starého, alergického nebo pro dítě by bodnutí i tímto mírným štírem mohlo být nebezpečné.