GS d+(—) s: a– C++ !U !P L+ E? W++ N? o? K? w O? M+ V? !PS !PE Y- PGP- t+ 5? X- R- tv– b++ DI- D+ G- e++ h— r++ y?
E-mail: minarik@evarcha.cz
ICQ: 285-824-453
WWW: http://martin.iminarik.cz
Studies:
B.Sc. Thesis:
Interests:
Základní školu jsem navštěvoval nejprve ve Svitavách a od třetí třídy v Luhačovicích, kde se brzy projevily mé zájmy a začaly první krátké zoologické výpravy po okolí spolu s podobně smýšlejícími spolužáky. Na druhém stupni jsem měl štěstí na učitelku přírodopisu, takže jsem se spolu se Záchvatem (Zděněk Máčalík), Morákem (Pavel Moravčík) a dalšími zapojoval do různých školních i mimoškolních akcí včetně biologické olympiády. Díky těmto aktivitám jsme se dostali na zajímavá místa v Česku a brzy měla přijít i jedna delší cesta.
Se Záchvatem jsme se biologické olympiády účastnili poměrně úspěšně, někdy se lépe vedlo jednomu, jindy druhému z nás, v každém případě jsme si chvíle v ZOO Lešná ve Zlíně mezi plněním jednotlivých úkolů užívali. Jako vstupní úkol pro kategorii C jsme vypracováváli téma Organismy v půdě, ve kterém jsme pokračovali i další rok, kdy jsem se po krajském kole zúčastnil letního soustředění pro řešitele olympiády. Brzy po tomto výletu, na který jsem si měl přivézt i onu vstupní práci, nám byla nabídnuta účast na olympiádě ekologických projektů INEPO v Istanbulu. Nadšeně jsme přijali, ale tím na několik let vše skončilo. Kvůli nedostatku financí a následně válce v Iráku jsme na celou věc brzy zapomněli, dokud nepřišla potěšující zpráva o naší účasti v roce 2005.
Mezitím jsem se, opět díky kontaktům ze soustředění už jako žák Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, zúčastnil dvou expedic Gymnázia Dvůr Králové nad Labem a jejich klubu Natura do Tuniska a Španělska, čímž byla započata tradice našich expedic, později ovšem už organizovaných nezávisle Evarchou. A jak jistě víte, inspirace byla natolik silná, že první samostatná zahraniční cesta vedla opět do Španělska. Naše zájmy se mnou na gymnáziu sdílel Jiří Skalička, který se od první expedice účastnil téměř všech následujících a jehož podílu na stránkách si můžete všimnout pokud v článcích věnujete pozornost fotografiím.
Počátkem roku 2005 jsem již byl třetí rok žákem gymnázia na Lesní čtvrti, Záchvat byl v podobné situaci na taktéž zlínském gymnáziu TGM. Naše práce ležela tři roky zaprášená v knihovně, přesto jsme však byli schopni z posledních sil stvořit požadovaný poster a den před odletem do Turecka jej vytiskout. INEPO 2005 se konalo na Istanbulské Fatih Koleji [koleži], jejíž název v tureckém kontextu zhruba odpovídá naší Karlově univerzitě. Přes zřejmé nedostatky v naší práci jsme získali bronzovou medaili a zážitky z pobytu ve čtvrtém nejlidnatějším městě světa.
Kromě turecké epizody jsme se vídali jako za starých časů na biologických olympiádách, odkud jsem se, taktéž v roce 2005, dostal na soustředění na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, což rozhodlo o mém dalším směřování. Po maturitě jsem pro jistotu ještě odeslal přihlášky na medicínu do Brna a Prahy, ale nakonec jsem se definitivně rozhodl pro biologii na Karlově univerzitě.
Teď tedy studuji třetí ročník biologie na přírodovědecké fakultě a okouzlen šíří oboru se potýkám s problémem co dál. Jakožto srdcem zoolog, nechtěl bych opustit všechny ty tvory skrývající se v trávě a na stromech a věnovat se zkumavkám a centrifugám, ale také obory jako je Antropologie jsou stále silnějším pokušením. Ale nepředbíhejme…
Jak by se dalo předpokládat, přinejmenším po zběžném prohlédnutí stránek, mou zálibou je biologie, jak vidíte spíše ta, přezdívaná „zelená“, a to již od dětství. Ale když jsem už podlehl kouzlu rozmanitosti všemožných živočichů a kráse jejich fylogenetického systému, bylo těžké odolat podobnostem se systémem a rozmanitostí jazyků. A tak se mi v knihovně postupně hromadí různé slovníky a turističtí jazykoví průvodci pochybné kvality, do kterých nahlížím a snažím se porozumět. Ale jako je k pochopení druhové rozmanitosti v přírodě nutné znát její vývoj, migrace, vymírání a pohyby kontinentů, tak při obdivování se rozmanitosti jazyků zavítám často do historických knih a trápím se nepřehledností a zmatky stěhování národů a válek starých civilizací. A jak se ztrácím čím dál hlouběji v historii, v kruhu se vracím zpět k mateřskému oboru, v místech, kde se rozdíly mezi národy a kmeny ztrácí a vše se mění v hru globálního klimatu, ledových dob a migrací druhů - včetně našeho.
Ve volných chvílích jsem se neúspěšně snažil učit Gótsky, ale daleko jsem se zatím nedostal a jelikož mi chybí potřebná systematičnost, často odbíhám k různě po internetu roztroušeným slovníčkům etruštiny a oskičtiny a snažím se číst nápisy na fotografiích z cest po Itálii.
K jazykům se ale snažím zachovávat si i praktičtější přístup. Kromě neustálého se potýkání s angličtinou se od gymnázia učím španělsky a poslední dva roky švédsky. Čtyři roky němčiny ve mně bohužel mnoho nezanechaly, přestože jsem měl opět štěstí na učitele, ale nechystám se na ni ještě zcela zapomenout. Díky výpravám na Balkán jsme všichni přičichli ke krásám slovanské mluvy, ale obvykle nám stačí čeština, něco ze slovenštiny, chorvatštiny a základy ruštiny. Pokud se ale naskytne příležitost, rád bych se naučil alespoň trochu srbsky, protože rozhovory s domorodci mohou každou výpravu příjemně zpestřit a srbština je jazyk, jemuž rozumí velká část poloostrova. V souvislosti s výpravami bych mohl zmínit ještě katalánštinu, jazyk národa obývajícího nejnavštěvovanější oblast Španělska, kterou jsem se zkoušel učit asi rok, ale dnes si už na nic nevzpomínám, protože jsem si vyměnil za švédštinu a opět jen doufám, že se k ní jednou vrátím.
Ač čtení klasiků (alespoň tedy v překladu) je mou dlouholetou zálibou, k přečtení Caesarových Válek galských mě vedly i praktické důvody. Celou věc snáze pochopí ti, jimž se dostala do ruky počítačová hra Praetorians, která věrně kopíruje Caesarovy knihy a čtenáři Válek připadnou místa boje zajisté známá.
Výpisky z knihy naleznete zde. Můžete je využít jakkoli uznáte za vhodné, ať už při hraní, nebo jako referát do školy :]